Introit

Žalmy 103:2  Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!3  On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje.

První čtení

 Psalm 107:1-16

Píseň

svítá 467 

Druhé čtení

 Mt 4,12-25

Kázání

 Po té, co Jan J-e pokřtil a J byl pokoušen ďáblem na poušti, začal J učit. Možná chtěl kázat a učit v Nazaretě. Jenže se dozvěděl o Janově uvěznění. Jistě si musel uvědomit, že Jan zaplatil za to, že učil lidi o Božím království, za to že šel cestou spravedlnosti. Jan sice před Bohem obstál, ale jeho život nekončí hepyendem. Jan na sobě ukazuje, stejně jako mnoho jiných božích svědků před ním a po něm, že získání vavřínu života nemusí mít nic společného s dlouhověkostí a bezbolestným stářím, jak se nám to snaží namluvit naše dnešní západní společnost. I Jan se vzdal pohodlného života ve prospěch naplněného života.

Ježíš musel z Judska odejít do Galileje. Ne proto, že by se bál o svůj život, ale protože věděl, že ještě nevykonal to, k čemu jej volal Boží Duch. Přinést lidem do jejich temnoty světlo. Kázat, žít BK, zvěstovat BK.

Prvním úkolem bylo založit církev, povolat učedníky.

¹⁸ Když procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.

 ¹⁹ Řekl jim: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí."

 ²⁰ Oni hned nechali sítě a šli za ním.

 ²¹ O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je.

 ²² Ihned opustili loď i svého otce a šli za ním.

Rybáři opouštějí vše, co mají, aby šli za Ježíšem. A tak tu jsme u zrodu církve. U zrodu církve, ke které patříme i my. Začíná se rodit společenství lidí, těch, kteří budou společně předjímat BK. Ukazovat na ně.

J povolává učedníky k tomu, aby byli rybáři lidí. Co to znamená pro nás dnes? Jsme také rybáři lidí??? Jaké jsou vůbec znaky církve?

Je to vlastně jednoduché. Církev má dělat v dnešních situacích vlastně to, co dělal pro lidi ve své době J. Otevírat lidi pro příchod BK. Církev má lidem usnadňovat komunikaci – soužití, skrze zvěstovaný soud i odpuštění. Církev se má ohlížet na chudé a odstrčené lidi, solidárně sloužit všem lidem.

Proto rybáři lidí. Proto, abychom byli rybáři lidí, nemusíme zrovna odjet misionařit do Afriky. Dokonce nemusíme ani zvonit na neznámé lidi. Řekl bych, že v tomto smyslu by misionaření mohlo být spíš pro mnohé pokušením, jak se zbavit vlastní zodpovědnosti.

Nebuďme frustrovaní, když nebudeme vykazovat roční nárůst členů o 200%. Být rybáři lidí neznamená určitě pokyn, abychom zvyšovali počty členů církve.

Být rybářem lidí znamená věrně sloužit Bohu.

Být dobrými rybáři lidí znamená být lidem pomocí. Vytvářet otevřené a tolerantní prostředí. Přitahovat lidi svými postoji a vůbec vztahy, které ve společenství církve budeme ve víře v JK žít. Ukazovat, že naším pánem není lhostejnost, pýcha, urážlivost, nafoukanost, nezájem o okolí atd. Skutečná evangelizace spočívá v opravdovosti našich postojů. Církev je autentická jedině tehdy, když jedná – ve službě a kristovské bezbrannosti.   Ukazuje na Boží Království, pomáhá lidem v soužití, vyučuje soudu i odpuštění. Slouží.

Naopak vždy, když pouze ulpí na řečech o pomoci, o solidaritě a nečiní tak, pak vlastně nekoná to, co je jejím posláním. Být rybáři lidí.

To je jediný způsob, jak být rybáři lidí.

Teprve, až celou svou bytostí budu svědčit, že důvěra v Pána Boha je na prvním místě, začnu se možná skutečně se podílet na té Božské přitažlivosti, kterou způsoboval náš Mistr. A nebude to určitě moje zásluha, když někoho „ulovím“. A tak si ani nebudu moci nikdy vykázat, že jsem nějakou duši zachránil. Kdyby nás napadlo, že máme zásluhu na ulovení člověka, určitě by to znamenalo, že je někde chyba.

Učedníci Kristovi přeci nemohou být pyšní, ani nemohou soudit.

Učedníci jsou ti, kteří se radují, protože jejich naděje spočívá v Bohu.

Učedníci poslouchají svého Pána – totiž jeho kázání, jeho učení, jeho uzdravování.

²³ Ježíš chodil po celé galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu.

J kázal evangelium království. Tedy kázal, učil, uzdravoval. To všechno znamená jedno – ukazoval BK, jako moc, která je přítomná už tady na zemi. A je to sám Bůh, který všechny zkroušené, tiché, milosrdné potěší a bude s nimi jednat milosrdně.

Je to nová skutečnost, nový pohled na svět kolem nás, kterou J zvěstuje a svým slovem ji kolem sebe vytváří.

A tak vzniká víra. Kolem J padají modly, padají strachy z temnot, lidi dostanou napít z J-ovy svobody a síly. Nemusí být závislí na touze po penězích, nemusí své úzkosti zakrývat maskou bohatství. Už tedy nemusí otročit moci velekněží, nemusí otročit mocnostem – úzkosti padají, protože člověk se může soustředit jedině na Boha. Všechno očekávání může zavěsit jedině na něj. J-ova zvěst je jasná. Osvobození. Je to revoluční zvěst.

Už tady na zemi je možné zakusit milost Boží a nemusím přitom být z nějakého významného rodu, nebo bohatý, nebo chytrý, vychytralý.

Každý člověk může vědět, že nic z toho, na co se může přilepit pýcha, není pro BK důležité. Z toho totiž pramení skryté štěstí, které odolá každému neštěstí a přemůže ho.

K této Ježíšovské prostotě a hloubce jsme zváni. Abychom ji zakoušeli také společně při sv. VP, abychom ji potom mohli kolem sebe šířit.

Abychom se mohli stát spolu s prvními apoštoly, spolu s církví, rybáři lidí.

Hospodine, děkujeme ti za to, že z nás bereš mnohá břemena,

a zveš nás na cestu následování v Kristově chudobě a svobodě,

že nám ukazuješ to podstatné,

prosíme, ať z tohoto poznání roste naše víra,

a z ní radost čerpající z moci tvého království

Amen.

Poslání

 Židům 10:23  Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný.

24  Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.